Oxfam Německo vypočítal, jak dlouho musí jednotlivé části dodavatelského řetězce Lidlu, pracovat, aby si vydělaly 4 500 eur. Dělníkovi na plantáži v Ekvádoru to potrvá 1 rok, zaměstnanci obchodu necelých 8 týdnů, Sven Seidel, ředitel Lidlu si tuto částku vydělá za 5,5 hodiny a Dieteru Schwarzovi, zakladateli a vlastníku Lidlu, stačí 68 sekund.

Zisk lze vzhledem k velmi složité struktuře Lidlu pouze odhadovat. Oxfam Německo se domnívá, že se zisk Lidlu pohybuje okolo 3,5 miliardy Eur za finanční rok 2014 – 2015. V odkazu na zdroje v sekci Kontakt najdete více informací, včetně způsobu výpočtu.

Nejen pracovníci plantáží, ale třeba i prodavačky v obchodních řetězcích v Evropě často nedostávají za práci důstojně zaplaceno. Na druhé straně dodavatelského řetězce, mezi ovocnářskými firmami a řetězci, ale panuje blahobyt. Myslíme si, že je důležité bavit se o nerovnosti, která se v současném světě stále prohlubuje. Podle Credit Suisse vlastní dnes 10% nejbohatších lidí planety 89 % procent světového bohatství. Naše počítadlo je tak jen ilustrací velmi komplexního problému, kterému bychom se měli podle našeho názoru více věnovat.

Banány patří mezi nejoblíbenější a nejprodávanější ovoce na světě. Nepotřebují reklamy, prodávají se samy. Všichni je chtějí. Všichni je chtějí co nejlevněji.

Tropy. Sladko. Rychlá a zdravá svačina, kterou nemusíte balit. Tuny toxických chemikálií, krajina bez života, mizerné platy, práce ničící zdraví. Banánový příběh má i své stinné stránky. Pojďte je s námi objevit!

Každý banán někdo sklidil nebo zabalil. Jaký je život na plantáži?

V pasti

Návštěva kolonie mezi lány banánovníků, kde žijí a pracují zaměstnanci okolních plantáží a jejich rodiny, byla jedním z nejdepresivnějších zážitků naší cesty po Kostarice a Panamě. Vesnice působila jako naprostá past, ze které se můžete dostat jen nějakým zázrakem. Těm, kteří rádi tvrdí, že odejít za lepší prací je přece jednoduché, by se tu možná trochu rozšířily obzory...

"Hůř už se mít nemůžu."

Jsem na to sama

„Když jste na děti sama, vaše děti potřebují čas. Ale při téhle práci je čas úplně to poslední, co bychom měli. Protože když přijdeme v šest nebo sedm večer, jsme unavené, už skoro spíme. Vidím svou dcerku tak hodinu denně. Druhá dcerka mě chce taky vidět, ale já jí říkám, že se o nás musím postarat, nemůžu si vybírat, mezi vámi a prací, musím to zvládnout...Už na téhle plantáži pracuji skoro tři roky. A kdybych odešla, nevím, co bych dělala mezitím, než bych získala práci jinde, jak bych se postarala o rodinu, o svoje dcery? Někdy dáte přednost tomu, že budete pokračovat, snažit se zlepšit to kousek po kousku, jak to jde. Mzda, kterou dostanete, není důstojná, ale alespoň se s tím dá žít víceméně normální život...není to spravedlivá odměna, ale je to alespoň nějaká jistota.“ (zaměstnankyně plantáže v Kostarice)

"S minimální mzdou musíme dělat opravdové zázraky, abychom vymyslely, jak s tím vyžít."

Téměř úplná tma

Setkání se zaměstnanci této plantáže, která dodává ovoce nadnárodní firmě Fyffes, probíhalo ve tmě, jen při svíčkách a světle z mobilů. Kvůli silné bouři totiž v půlce Kostariky vypadl proud. Stejně bychom vám ale nemohli ukázat tváře lidí, se kterými jsme mluvili. Nebojí se jen vyhazovu, mají strach o svůj život.

Manažer plantáže nám říká: "Až poletí letadlo, schovejte se!" Jenže na plantáži není kam.

Čím víc práce, tím míň peněz

Celou dobu s námi vtipkoval, zvážněl ale, když nám popisoval, co si myslí o svém zaměstnavateli, společnosti Chiquita. Podle něj tahle firma nevyváží ovoce, ale exportuje krev svých zaměstnanců. Aby ušetřila, snižuje množství zaměstnanců na plantáži – ti, kteří zůstanou ale tím pádem musí dělat mnohem více práce. Za stejnou mzdu, samozřejmě.

"Snažíme se s vedením vyjednat lepší podmínky, nikdo z firmy se s námi ale nechce setkat."

Otrávené ryby

"To, co se v Kostarice děje, je velmi kruté. S extrémně nebezpečnými chemikáliemi se tu nezachází tak, jak by mělo, a tak znečišťují vody a zabíjí ryby i další zvířata.

Conter je nematicid ve formě granulí, který se kvůli dešti dostane i tam, kam by neměl. Tady se dostal až do řeky a zahynuly tu všechny ryby. Když se to ve firmě dozvěděli, poslali jednoho člověka, který má hlídat udržitelnost produkce, aby je vylovil a odnesl. A on to udělal a nic neřekl.

Když se ta událost s otrávenými rybami stala, nahlásil jsem to. Od té doby se ke mně vedení plantáže chová nepřátelsky. Ale já budu pokračovat a jakmile se něco dalšího objeví, nebudu mlčet. Pronásledují nás za to, že říkáme pravdu. Oni to totiž vidí úplně opačně, špatné je pro ně dobré."

"I když vás z chemikálií bolí hlava, musíte dál pracovat. Podle nich to totiž jen předstíráte."

Těhotné tu vidí neradi

Andrea se usmívala po celou dobu našeho rozhovoru, i když o své práci říkala hrozné věci. Když vstoupila do odborů, jejího partnera kvůli tomu z té samé plantáže propustili. A jako těhotná několik dní pracovala s nebezepečnými chemikáliemi, protože se bála, že dostane vyhazov, když odmítne.

"Všichni tady mají strach, takže v odborech jsem na naší plantáži jediná."

Monokultura a nebezpečné pesticidy jsou hrozbou pro životní prostředí.

Banány jsou po bavlně druhou chemicky nejvíce ošetřovanou plodinou světa.

Co způsobují pesticidy?

Toxické látky používané na plantážích jsou extrémně nebezpečné pro lidské zdraví. Na ochranných pomůckách pro zaměstnance se ale dá ušetřit, a tak to firmy dělají.

Banány jsou často v akci a za levno. Vysokou cenu za nás platí někdo jiný.

Supermarkety vědí, že si spotřebitelé cenu kila banánů většinou pamatují, a proto je prodávají velmi levně. Na nízké ceny lákají zákazníky toužící po akčním zboží.

Jablka, lokální evropské ovoce, jsou v EU průměrně o čtvrtinu dražší než banány. Ty se k nám přitom vozí přes půl světa!

Rychle rostoucí náklady na produkci a život

Tlakem na snižování nákladů trpí lidé i životní prostředí

Stagnující, příliš nízké ceny v obchodech

Banány v akci

Kolik komu připadne z prodejní ceny banánu?

Přetáhněte myší každý článek banánového dodavatelského řetězce k procentům – podle toho, kolik podle vás dostane z prodejní ceny v obchodě. A nakonec si nechejte prozradit správné řešení!

Pracovník
Majitel plantáže
Supermarket
Export
Import
CLO
Dozrávárna
Kolik komu připadne z prodejní ceny banánu?
Kolik komu připadne z prodejní ceny banánu?
  • 41%
  • 7%
  • 18,8%
  • 4,3%
  • 10,6%
  • 13,1%
  • 5,2%

Stačilo by pár procent navíc a život na plantáži by mohl být jednodušší.

Žít tady je stále dražší

V Panamě jsme viděli dlouhé fronty na jídlo, které lidem rozdává místní vláda, protože ceny v obchodech jsou nad jejich možnosti. Šlo o základní potraviny, pytle s rýží a fazolemi. Pořídit si čerstvé, zdravé a výživné jídlo je pro velkou část obyvatel Panamy i Kostariky problém. A co nás nejvíce překvapilo? I sem se vozí cibule a mrkev z Holandska, stejně jako k nám. Zelenina – cestovatelka.

"Když jsi chudý, musíš jíst to, na co ti vystačí peníze. "

Za hranicemi

"Mám čtyři děti, v Nikaragui tři a tady jedno. Nejstarší dcera má čtrnáct let, pak je jedenáctiletý kluk a další dcera, osmiletá. Ten nejmenší, co ho mám tady, tomu je rok, narodil se tu.

V Nikaragui je to jiné, není tam práce...přišli jsme sem hledat zaměstnání a lepší život, tak bych to řekla. A oni nás za to napadají, že jsme z Nikaragui, ptají se, proč jsme tady a chtějí nám ublížit.

Do práce odcházíme v 5 hodin ráno a vracíme se někdy pozdě, v šest, v sedm. A za to dostaneme nějakých deset nebo dvanáct tisíc colónů. Část peněz posílám do Nikaragui, mému otci. A na jídlo potřebujeme tak čtyřicet tisíc colónů na týden."

"Pokud zaplatím nájem, nemám peníze na jídlo."

Nechceme toho moc

S pracovníky firmy, která dodává banány společnosti Fyffes, jsme se bavili na dvorku jejich velmi skromného domku. Když jsme nakoukli dovnitř, nebylo toho mnoho k vidění, byl téměř prázdný. Místní toho totiž moc nemají.

Nelíbili jsme se místním psům, kteří štěkali tak, že jsme si skoro nerozuměli. A asi ani opicím odpočívajícím vysoko ve větvích stromů. Možná na nahrávce rozeznáte jejich zvláštní mručení.

"Pokud požadujete, aby vám zaplatili to, co jste odpracovali, vyhodí vás."

Kdo má v banánovém světě největší moc?

Většinu trhu s potravinami dnes v mnoha zemích světa ovládají obchodní řetězce. Mají tak velmi exkluzivní postavení.

Supermarkety totiž fungují jako “vrátní” hlídající naše nákupní košíky. Rozhodují, který z dodavatelů dostane šanci, a právě jeho zboží se dostane k zákazníkům. Tak důležité role mohou řetězce zneužívat a také to dělají.

Své dodavatele často nutí do velmi nevýhodných obchodních podmínek, přenáší na ně obchodní rizika a tlačí je k extrémně nízkým cenám.

Kdo má v banánovém světě největší moc?

Tlak na nízké ceny se přenáší dodavatelským řetězcem až na jeho samý začátek. Drobní pěstitelé a zaměstnanci, nejslabší aktéři s velmi malým zastáním, trpí nejvíce.

Banánový byznys dříve ovládala pouhá hrstka ovocnářských firem. V posledních letech je ale nahrazují důležitější hráči - supermarkety. Ty stále častěji nakupují přímo v zemích produkce.

Pro 85 % českých domácností je nějaký typ řetězce hlavním místem nákupu potravin. Pro většinu výrobců potravin je tedy prodej prostřednictvím supermarketů naprosto zásadní.

Příběhy z plantáží mohou být i jiné

Existují místa, kde funguje banánový byznys jinak, než jak jste viděli v předchozích kapitolách. Hlavními postavami té pozitivnější části banánového příběhu jsou certifikační systémy, nezávislé odbory a místní úřady.

Rozmetat pochyby

  • Jednou z nejuznávanějších záruk etického původu výrobků je certifikace Fairtrade. Certifikované zboží označuje modrozelená známka, kterou v obchodě snadno poznáte. Silnou stránkou Fairtrade je pevná minimální výkupní cena produktů a vyplácení sociálního prémia.
  • Banány jsou vlajkovou lodí certifikace Fairtrade, jedním z nejúspěšnějších produktů vedle kávy nebo kakaa. Certifikované jsou jak plantáže, tak družstva – organizace sdružující drobné pěstitele. Velká část fairtradových banánů se pyšní i biocertifikátem. Pozor, nejde o to samé! Standardy Fairtrade jsou v ochraně přírody stručnější, než bio.
  • Součástí pravidel Fairtrade je snaha o co nejnižší spotřebu chemikálií: farmáři třeba vysévají drobné rostlinky, které pokryjí půdu na plantáži, konkurují plevelu a zlepšují úrodnost. Díky takovým pomocníkům je také potřeba mnohem méně herbicidů. Nejnebezpečnější druhy pesticidů jsou ve Fairtrade zakázány.
  • Mezi základní principy Fairtrade patří i zákaz dětské práce a nucené (otrocké) práce, demokratické řízení a rovnoprávnost. Chránit práva menšin a dávat více prostoru ženám, tak aby mohly uplatnit své schopnosti je také důležitý rys Fairtrade. Na fotce se usmívá Colette Corenald, účetní z fairtradového družstva Coobana.
  • Pěstitelská družstva i plantáže dostávají za každou krabici banánů 1 dolar navíc. Jde o sociální prémium, které můžou investovat do podpory své produkce či rozvoje své komunity. Záleží na tom, jak se domluví, protože o využití prémia se rozhoduje demokraticky. Na fotce je jeden ze zakladatelů družstva COOBANA, Santiago Castillo Morales.
  • V panamském družstvu Coobana například díky sociálnímu příplatku pořídili lidem z okolí zásobníky na vodu, protože ta z místní studny byla špinavá. Ve vesnici, kde donedávna všichni chodili na společnou latrínu, dostala z prémia každá rodina peníze na vlastní koupelnu a toaletu. Doňa Carmen si ji celou vyzdobila krajkami!
  • Družstvo také přispívá svým členům a zaměstnancům na stavbu, nebo opravu domů a dává lidem z městečka pozemky, aby si na nich mohli postavit vlastní bydlení. Ve videu mluví Luciana Palacio, partnerka jednoho z členů Coobany.
  • Coobana z prémia vybudovala i dva obchody, ve kterých prodává základní potraviny za nižší ceny, než je v místních prodejnách běžné. Jídlo je totiž v Panamě ve srovnání s platy dost drahé a spousta rodin si nemůže dovolit kupovat dostatečně výživnou stravu. Za kasou družstevního obchodu potkáte Adalii Baker Smith.
  • Část prémia tradičně putuje na podporu vzdělávání. V Coobaně dávají stipendia všem, kdo mají dobré známky a chtějí studovat. V jiných družstvech postaví školu nebo zaplatí učitele – podle toho, co je zrovna v okolí potřeba. Ve videu mluví Júlia Santos, zaměstnankyně družstva.
  • Ochrana zdraví je základ, a tak pracovníky z certifikované plantáže poznáte na první pohled: podle gumových rukavic, zástěr a dalších pomůcek. Zaměstnanci fairtradových provozů musí dostávat alespoň minimální mzdu podle zákona, nebo průměrnou mzdu ve stejném oboru v dané oblasti – záleží na tom, která částka je vyšší.
  • Vedle certifikace Fairtrade existuje i starší, tradiční fairtradový systém, do kterého jsou zapojené společnosti obchodující ze 100 % s fairtradovým zbožím. Dodržování principů fair trade garantuje jejich členství ve Světové fairtradové organizaci. Na fotce rozděluje účetní z tradičního ekvádorského družstva UROCAL výplatu farmářům.
  • Certifikačních systémů existuje tolik, že jsou z toho spotřebitelé mnohdy dost zmatení. U banánů se třeba často setkáte s logem zelené žabičky, která kváká pro certifikaci Rainforest Alliance. Standardy RA jsou ale někdy nejasné nebo těžko ověřitelné a slabým místem je kontrola jejich dodržování a nedostatek nezávislosti.
  • Pracovní podmínky na plantážích můžou zlepšit i svobodné a nezávislé odbory. Lidé z exportních zemí často nemají ponětí, jaká jsou vlastně jejich práva, nebo kolik třeba mají za svou práci dostat zaplaceno. Na fotce vám jeden z odborářů ukazuje rozdíly mezi vyplacenou mzdou a částkou, kterou by měl člověk dostat podle zákona.
  • “Odbory jsou důležité a potřebné pro to, aby z výdělku firem zůstala nějaká část i na zaměstnance plantáží. Aby měli lepší plat, lepší životní úroveň, byli zdravější, měli důstojnější bydlení, mohli se vzdělávat nebo někdy odpočívat. Prostě aby měli trochu barevnější život, protože často žijí ve velmi nedůstojných podmínkách.“ (Didier Leiton Valverde, odborová organizace SITRAP, Kostarika)
  • Důležitou roli může hrát i státní správa, pokud to ale myslí s ochranou práv farmářů a zaměstnanců doopravdy vážně. V Ekvádoru vláda například zavedla minimální výkupní cenu pro krabici banánů a dodržování pravidel si vynucuje kontrolami a vysokými pokutami. V Panamě zase nejsou neobvyklé návštěvy z Ministerstva práce, které kontrolují, jestli mají zaměstnanci všechny ochranné pomůcky.

Banánové země stojí za prozkoumání

PERU

Drtivá většina banánů z Peru je certifikovanaá jako bio. Pěstování v ekologickém režimu Peruáncům umožňují geografické podmínky, oblast produkce je totiž ohraničená horami, a tak se pěstitelé nemusí bát tolika škůdců a nemocí.

EKVÁDOR

Ekvádor je nejvýznamnějším vývozcem banánů na světě. Místní vláda ustanovila oficiální minimální cenu pro krabici banánů, aby chránila pěstitele před výkyvy trhu a tlakem nákupčích a také usiluje o to, aby se minimální zákonná mzda rovnala důstojné mzdě.

KOLUMBIE

Země patří mezi pět největších vývozců na světě. Odbory jsou zde tradičně velmi silné s mnoha členy, ale být odborářem v Kolumbii zároveň znamená neustálé ohrožení násilím a vraždami.

GUATEMALA

Banány se v Guatemale pěstují v regionu Izabal na pobřeží Karibiku a na opačné straně země, na pobřeží Pacifiku. Pacifická strana je velmi problematická, protože tu kvůli násilí, výhrůžkám, únosům i vraždám nefungují odbory. I odboráři na karibské straně se potýkají s násilím, na druhou stranu ale byli schopni vyjednat se zaměstnavateli dobré pracovní podmínky.

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA

Banány jsou pro Dominikánce druhou nejdůležitější vývozní plodinou, velká část produkce je ekologická. Dvě třetiny zaměstnanců tvoří migranti ze sousedního Haiti a jejich životní a pracovní podmínky jsou opravdu alarmující. Část z nich je v zemi ilegálně, ale roce 2015 se podařilo rozjet proces legalizace a postupně získávají potřebné doklady.

FILIPÍNY

Filipíny jsou druhým největším vývozcem banánů na světě, zaměřují se ale především na asijské trhy. Exportní banány představují asi čtvrtinu produkce, zbývající část sní sami Filipínci.

POBŘEŽÍ SLONOVINY

Vývoz banánů z afrických zemí kontinuálně roste, avšak podmínky na plantážích zůstávají stále stejně špatné. Pracovní doba je velmi dlouhá a mzdy mizerné, stejně jako bezpečnost a ochrana zdraví při práci. V Pobřeží Slonoviny byl však v roce 2015 založen svaz 4 odborových organizací.

KAMERUN

Vývoz banánů z afrických zemí kontinuálně roste, avšak podmínky na plantážích zůstávají stále stejně špatné. Pracovní doba je velmi dlouhá a mzdy mizerné, stejně jako bezpečnost a ochrana zdraví při práci. V roce 2013 ale vznikly v Kamerunu odbory na plantážích největší místní exportní společnosti.

UGANDA

Uganda je hned v závěsu za Indií, kde se vypěstuje nejvíce banánů na světě. Toto ovoce tvoří základ místního jídelníčku a Uganďané sní i kilogram banánů denně! Jde však hlavně o slané banány plantejny, které trochu připomínají naše brambory.

NÁVĚTRNÉ OSTROVY

Více než 85 % banánů, které se na Návětrných ostrovech vypěstují, má dnes certifikaci Fairtrade. Díky ní mohli místní pěstitelé, sdružení do družstva WINFA, přečkat náročné chvíle po ničivých přírodních katastrofách posledních let – hurikánech, deštích a vichřicích, které má na svědomí klimatická změna.

MADEIRA

Obě ostrovní autonomní území Portugalska, Madeira a Azorské ostrovy, zásobují svou pevninskou mateřskou zem skvělými banány. A Portugalci dávají „svému“ ovoci přednost i přesto, že je většinou o dost dražší, než banány z Latinské Ameriky.

VELKÁ BRITÁNIE

Britové jsou největšími jedlíky banánů v Evropě, každoročně jich spořádají téměř 18 kg! Vysoká spotřeba ale panuje i ve Skandinávii. Ceny banánů jsou ve Spojeném království vinou válek mezi supermarkety bohužel extrémně nízké.

INDIE

Zemí, kde byste dnes našli nejvíce banánových odrůd na světě, je Indie. 670 domestikovaných i divokých odrůd!

GUADELOUPE A MARTINIK

Od r. 1920 jsou pro Francii nejdůležitějšími dodavateli ostrovy Guadeloupe a Martinik, zámořské departmenty hexagonu. I dnes pokrývají banány ze zemí EU (tedy hlavně s vlastních ostrovů) 30 % francouzské spotřeby.

ESTONSKO

Podle údajů Evropské komise z roku 2014 je estonský maloobchodní trh nejvíce koncentrovaný z celé Evropy. 5 největších retailových skupin tu ovládá 76 % trhu s potravinami. Nejméně koncentrovaný trh mají naopak Rumunsko a Bulharsko.

ŠVÝCARSKO - Ženeva

Výše cel na dovoz banánů byla důvodem pro vleklý spor mezi USA a EU, často nazývaný “banánové války”. Ten ukončilo až rozhodnutí Světové obchodní organizace a následná Ženevská úmluva z roku 2010. Podle ní se budou cla potupně snižovat až na úroveň 114 eur/tunu v roce 2019.

KANÁRSKÉ OSTROVY

Souostroví zásobuje banány především Španělsko, k němuž náleží. Španělé konzumují z 55 %  banány vypěstované v rámci zemí EU, hlavně tedy ze svých „ostrovů“. V roce 1888 odsud odplula první dodávka banánů odrůdy Cavendish do Anglie, kam ji dovezl Thomas Fyffe.

NĚMECKO

Spolu se svou sesterskou společností, Kauflandem, tu sídlí i Lidl. Lidl má obchody ve 26 zemích a je s ročním obratem ve výši 79,3 miliardy eur čtvrtou největší maloobchodní skupinou na světě a první v Evropě.

OCEÁN

Dříve se pro transport využívaly lodě, které převážely pouze banány a bylo nutné je naplnit na maximum. Dnes se využívají i chlazené kontejnery, které umožňují firmám a trhu větší flexibilitu. Na loď totiž mohou naložit právě tolik ovoce, kolik zrovna potřebují.

Tato mapa je zkreslená!

Kvůli technickým omezením využíváme klasické Mercatorovo zobrazení, které je ale nesprávné - mapa světa totiž zobrazuje země blíže k pólům proporcionálně větší, než země blízko rovníku. Evropa tak ve výsledku vypadá mnohem větší, než ve skutečnosti je. Lepší je využívat mapu v Gall-Petersově zobrazení, které na rozdíl od tohoto zachovává plošné proporce mezi zobrazenými územími.

Rozšiřte si obzory zde!

Zapojte se taky!

A co já s tím, říkáte si teď?

Ovocnářské společnosti a obchodní řetězce se budou chovat odpovědněji jen v případě, že ucítí silný signál od spotřebitelů, kterým záleží na původu zboží v jejich nakupním košíku.

Buďte jedním z nich! 

Podporujte fair trade

Fair trade je podle nás v současnosti nejlepší zárukou etického původu výrobků. Podporovat ho ale nemusíte jen ve chvíli, kdy se v obchodě rozhodujete o svém nákupu. Existuje spousta kampaní, do kterých se můžete zapojit jen vy sami, nebo třeba jako škola, církevní sbor či obec. Fairtradové banány se bohužel v ČR pořád ještě shání těžko. My ale věříme, že se to i díky nám všem změní!

Prozraďte nám něco o sobě

Poznat lépe ty, které naše kampaň oslovuje, je pro naši práci moc důležité.

Krátký dotazník o vás a banánech nám v pár minutách můžete vyplnit tady.

Děkujeme!

Vyzvěte supermarkety: chceme víc fairtradového zboží!

Chcete-li, aby české supermarkety nabízely víc fairtradového zboží, a aby to čeští spotřebitelé neměli tak těžké, když chtějí nakupovat zboží s etickým původem, podepište naši online výzvu. Poputuje přímo do emailových schránek vedení společností a je zaměřena na nediskontní supermarkety a na ty, které jsou v Česku nejvíce rozšířeny. Celkem se jedná o více než 700 poboček řetězců Billa, Ahold a Tesco.

Výzvu můžete podepsat tady. Děkujeme!

Sledujte, co děláme

Jsme online, jako dnes ostatně všichni. Rádi vám budeme přinášet inspiraci pro udržitelnější a odpovědnější nákupy. A vaše lajky těší naše stopky!

Facebook: www.facebook.com/zaferovebanany

Instagram: www.instagram.com/zaferovebanany

Kdo jsme?

Web vznikl jako součást mezinárodní kampaně Make Fruit Fair, která bojuje za spravedlivější a ekologičtější způsob obchodu s banány a dalším ovocem. V ČR se kampaň jmenuje Za férové banány! a koordinuje ji Ekumenická akademie.

Budeme rádi, když o nás budete chtít vědět víc! Dejte nám vědět na info@zaferovebanany.cz nebo tel. +420 734 721 427.

Autory obsahu jsou Jakub Freiwald, Stanislav Komínek, Pavla Kotíková, a Barbora Trojak. Většina fotografií a záběrů byla pořízena v Kostarice a Panamě v červenci a srpnu 2016. Obsah webu můžete volně šířit, ale jen pro nekomerční účely a s uvedením zdroje (CC-BY-NC).

Zdroje informací najdete přehledně zde.